Hodina a půl překvapivých a opomíjených faktů v těch nejširších souvislostech. A k tomu pětice hostů, která šla přímo k věci. I tak se dá zhodnotit diskuze, která otevřela témata výroby masa, plýtvání jídla, ekologického a inovativního zemědělství a poukázala na příklady dobré i špatné praxe v produkci potravin. Co jsme se v rámci panelové diskuze, která je součástí programu Impact Hub Future of Food dozvěděli? 

Na úvod se otevřelo téma potravinové bezpečnosti s Vojtěchem Koteckým, analytikem thinktanku Glopolis. Vojtěch vysvětlil, že ekonomové tradičně uvažují ve dvou rozměrech: jestli je potravin dost a jestli jsou spravedlivě rozdělovány. Moderní přístup by však měl zahrnovat také další aspekty: např. bude-li půda schopna dodávat námi potřebné množství potravin. Z českých polí každoročně odteče milión nákladních tatrovek půdy a s tím klesá jejich úrodnost. Stejně ožehavou otázkou je dostatek vláhy. A rovnou zmiňuje další rizikovou oblast, tedy opylování, na kterém závisí velká část zemědělské produkce. Uvádí na pravou míru, že včely z úlů zajišťují v Evropě pouze třetinu opylování, zbytek obstarává divoký hmyz, který ale z naší krajiny velmi rychle mizí.

Potraviny nejen pro lidi

Na otázku, zda je ve světě dost potravin, zaznělo jednoznačné ano, Vojtěch Kotecký ale dodává, že je zásadní, na co se používají. “Většinu dnes vypěstovaného obilí nepoužíváme k přímé konzumaci, ale ke krmení zvířat,” upozorňuje Vojtěch na opomíjený paradox. A pokračuje: České zemědělství používá pro krmení svých hospodářských zvířat krmnou sóju, která je často dovážena až z Brazílie nebo Uruguaye. Jaké jsou důsledky? Zabíráme tím de facto zemědělskou půdu tamním farmářům, nebo je dokonce nutíme rozšiřovat sójová pole na úkor pralesů či savan. Chováme se nezodpovědně k vlastní půdě a pastvinám a zvyšujeme uhlíkovou stopu.  

Poptávka je určující

Co s tím? Znovu se nabízí apel na uvědomělou spotřebu. Koupit steak z českého býka nepomůže, pokud byl krmený brazilskou sójou – “vyjde to nastejno”. S tím souhlasila i Anna Strejcová, která v rámci své iniciativy Zachraň jídlo dbá na zamezení plýtvání jídlem, ale také edukaci dospělých. Dobrá zpráva zní, že v České republice podle Vojtěcha Koteckého přešly loni dvě farmy týdně na ekologické zemědělství – způsob hospodaření s půdou se pomalu mění.  

“Podle Organizace pro výživu a zemědělství se zvýší potravinová poptávka do roku 2050 o neuvěřitelných 50%, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Nicméně existují cesty, kterými lze tento negativní trend zmírnit. Můžeme efektivněji využívat jídlo, které se už produkuje, a lépe volit, co spotřebováváme. Až 30 % již jídla se vyhodí, tady je prostor pro velké úspory a zlepšení. Také se můžeme zamyslet nad spotřebou masných a mléčných výrobků které mají z ekologického hlediska nejhorší dopad na naši planetu,” upřesňuje Anna Strejcová. Posléze doplňuje, že může pomoci uvědomělá konzumace potravin, protože obezita v populaci rozhodně není zanedbatelná. Všichni zúčastnění se shodli na tom, že poptávka určuje nabídku, tudíž moc spotřebitele je obrovská.

Když chcete něco změnit

Daniel Vach ze Sens Food jde ještě dál: každý z nás může být nejen ohleduplným spotřebitelem, ale také hybatelem změny nebo dokonce zodpovědným producentem potravin. Proto se sám pustil do výroby proteinu ze cvrčků, jejichž bílkovina je plně stravitelná, navíc neutrální chuti. “Výroba masa využívá 80 % celkové plochy zemědělské půdy, přitom přináší jen 20 % kalorií, které lidé potřebují. Maso je asi největší problém, který máme.” Budoucnost tkví podle něj v různých přístupech: budeme využívat maso ze zkumavky, stejně jako třeba protein z řas. A samozřejmě cvrčky, kteří mají jednu nespornou výhodu: dokáží zkrmit zbytky z rostlinné produkce, čímž zvyšují výnosnost polí a zemědělského provozu obecně.

Další z hostů, Kamil Demuth ze Scuk.cz, přidal nejednu dobrou radu těm, kteří by se chtěli aktivně zapojit: pokud chcete proniknout na trh s udržitelnými potravinami, nejdřív je vhodné prozkoumat, co všechno už se vyrábí. “Třeba výrobců marmelád je už opravdu dost,” směje se. Také radí: “Nebuďte radikální. Radikalismus zablokovává lidi na druhé straně. Pokud do nich pořád peru, bude to jedině kontraproduktivní. Lepší je nechtít nikoho měnit, ale pozitivně motivovat a inspirovat,” sdílí ze zkušenosti zakladatel platformy, která spojuje lokální farmáře s komunitami zákazníků.

Co všechno jsme se ještě probírali v dalších částech diskuze?  Jaký byznys model potřebuje a jaké možnosti má moderní zemědělec?  Dá se zcela eliminovat maso z našeho jídelníčku?  Co budeme dělat s narůstajícím množstvím odpadu ze zbytků potravy? Souhlasí naši řečníci s návrhem, aby měli české maloobchodní řetězce povinnost nabízet z 85 % produkty české výroby?

Pusťte si celý záznam na našem Youtube. Fotky z pražského natáčení máme zde.

Kdo za tím stojí?

Finanční partneři